Síla přirozenosti. Barbora Nosková o hledání krásy, odvaze a naslouchání sobě samé.

 

Jsou lidé, kteří přirozeně vnášejí krásu do všeho, čeho se dotknou. Barbora Nosková je jednou z nich. Možná ji znáte jako modelku s vytříbeným vkusem, nebo jako foodstylistku, která dokáže proměnit jídlo ve vizuální poezii.

Její cesta ale začala mnohem dříve. Byla poháněná touhou po změně a potřebou seberealizace. Povídali jsme si s Bárou o elegantním propojení světů módy a gastronomie, o síle, která se skrývá v jednoduchosti, a o odvaze tvořit.

Dámská flanelová košile Moss green

O cestě ze světa módy, rafinovaném detailu a síle v jednoduchosti 

Kdo jsi a jak bys popsala svou cestu k tomu, co dnes děláš? Jak se zrodila tvoje vášeň pro vizuální estetiku, od práce s jídlem až po svět módy?

Je to vlastně obráceně. S modelingem jsem začala už v 16 letech. Práce v módě na světové úrovni mě velmi posunula - naučila mě vnímat krásu, detail i estetiku. K foodstylingu jsem se dostala až mnohem později, po tom, co se mi narodily děti a modeling v Česku už nebyl finančně dostačující. Díky kontaktům v médiích jsem se mohla přesunout na druhou stranu kamery do nové oblasti, která mě baví dodnes.

 

Kdo nebo co tě v životě nejvíce ovlivnilo?

Stále v sobě vnímám silný vliv dětství, v dobrém i v tom náročnějším smyslu. To, že jsem tak brzy začala pracovat a odjela do světa, vycházelo z potřeby změnit prostředí, ve kterém jsem vyrůstala. Překonávat bolest i nepohodlí mě naučil tanec a práce u koní.   Nejvíc mě ale zformoval nomádský život modelky, kde za úspěchem stojí tvrdá práce, samostatnost, disciplína a profesionalita v mladém věku. Nadávno, při prezentaci projektu BeCoat od BeCharity, na mně silně zapůsobila slova Liběny Rochové, která mi připomněla, jak je důležité naslouchat sama sobě a dělat především to, co vnitřně cítím za nejpodstatnější.

 

Jaké momenty považuješ za zlomové ve své kariéře nebo životě? Kdy sis uvědomila, že se tvé dvě vášně – modeling a foodstyling – mohou krásně propojit?

Na to už jsem částečně odpověděla, ale samotné propojení modelingu s foodstylingem pro mě bylo geniální řešení.
Díky focení jídla jsem mohla zůstat v prostředí, které miluju, a využít své zkušenosti z modelingu, aniž bych vstupovala do rolí svých kolegů – například vizážistů nebo fotografů. Byl to přirozený, elegantní přechod.

 

Jak bys popsala svůj osobní styl – nejen v oblékání, ale i v estetice, kterou vytváříš kolem sebe? Máš nějaký vizuální podpis, který se objevuje jak na fotkách, tak v tvé práci s jídlem?

Ve svém osobním stylu se snažím nechat vyniknout přirozenost a osobnost.
Volím jednoduchost, která nepřebije, ale podtrhne to, kdo jsem. Občas mám ale chuť na něco odvážného, sexy nebo romantického – záleží na náladě :) Obecně mám ale radši jednoduchost. Mou práci pravděpodobně propojuje přítomnost rafinovaného detailu, který dodává fotce energii a sílu. 

 

Co pro tebe znamená oblečení – je to vyjádření osobnosti, pohodlí, nebo spíš součást příběhu, který chceš vyprávět? Jak si vybíráš, co na sebe vezmeš – intuitivně, nebo s ohledem na vizuální harmonii?

V oblečení se musím cítit pohodlně, jsem relativně aktivní člověk. Zároveň ale musí vždy nějakým způsobem ladit a tvořit jednotný celek, i když to jsou třeba jen džíny, triko, svetr a boty. Když něco nesedí, celý den mě to pak ruší :D  Příběh oblečením budu asi vyprávět až jako dáma v letech, která má co říct :)

Dámská flanelová košile White                 Vlněná šála

Jaké prvky nebo barvy tě nejlépe vystihují? Existuje barevná paleta nebo textura, která tě provází napříč tvými projekty i osobním stylem?

Mám ráda šedou, hnědou, krémovou a khaki - to jsou moje jistoty. Což ovšem neznamená, že někdy sáhnu i po výrazné barvě nebo extravagantnějším outfitu, když si to situace žádá. Barvy jsou skvělé, když se s nimi umí zacházet.

 

Jaký máš sen, který ještě čeká na uskutečnění? Je to vlastní projekt, kniha, vizuální série… nebo třeba propojení gastronomie a módy na nové úrovni?

Mým velkým snem je založit nadační fond zaměřený na osvětu v oblasti psychického týrání a pomoc lidem – především ženám – v těžkých životních situacích. Je to téma, o kterém se u nás stále málo mluví. . Nejdřív chci ale zajistit, aby z mých synů vyrostli samostatní dospělí. Pak se k tomu snad dostanu :)

 

Jakou radu bys dala někomu, kdo tě obdivuje – a chtěl by se vydat podobnou cestou? Co by měl člověk vědět, než se pustí do práce, která kombinuje krásu, preciznost a kreativitu?

Taková práce vyžaduje nejen talent, ale i spoustu praxe. Aby mohl člověk skutečně tvořit to, co si představuje, musí překonat strach – ten totiž kreativitu nejvíc blokuje.
Je potřeba věřit si, být svobodný a neustále se učit. Čím víc toho opravdu umíte, tím víc roste vaše sebejistota – a z té pak přichází opravdová tvořivost.  

 

Jaké tři slova tě nejlépe vystihují?

Odvaha, zdravá drzost a vděčnost.

Osobní podpis

Rozhovor s Barborou je připomínkou, že krása není jen o vnějším vzhledu, ale o vnitřním nastavení. O překonávání strachu, který brání kreativitě, a o důvěře ve vlastní cestu.

Její tři slova, odvaha, zdravá drzost a vděčnost, dokonale vystihují energii, která je z ní cítit. Jsou podpisem ženy, která ví, že největší síla je v přirozenosti.